Po dlouhé době, možná naposled..

27. srpna 2008 v 12:59 | Lea |  MY FEELING, MY DIARY
Ahoj...

Tak se vám ozývám.. Po dlohé době, proto si nejsem jista zda si tenhle pitomej článek někdo přečte, jelikož se vám nevěnuju, lépe řečeno, kašlu na to. Jistě jste si všimli, že poslední kapitlo se tady objevila téměř před dvěma měsíci. .
SNažím se něco vysmolit jenže mě žánr FF nebaví, nechci už nikoho kopírovat, a ani nevsázím nic na to, že mě to znovu chytne.. Možná se budu snažit dokončit naději. . . Možná možná.. Teď se celkem hodně věnuju Tmě, jen jeden člověk ví o co se jedná. . Možná vám sem hodím první kapitolu, ať víte o co go.
Dále nevím... Pořád se snažím být šťastná, dokonce jsem se naučila smát i když srdce krvácí. Oprášila jsem staré sny.. Opět mě chytlo něco co mě dostalo už dvakrát.. Koně.. Nevsázím nic na to, že mi naši zase dovolí jezdit..
Kdysi dávno.. když mi bylo 6 jsem v obálce dostala obálku a v ní mi rodiče sdělili , že mi platí lekce ježdění, byla jsem tenkrát šťastná jako nikdy... Hned na zítřejší den mi padla první hodina ježdění.. Přijela jsem tam, a hned na mě padla ta atmosféra venkovského ranče, vůně sušeného sena a koní. Ujala se mě má budoucí trenérka... Dáša... Osedlali jsme Šemíka... Jak si na něj vzpomenu... Poník vyšší než já, grošovaný s kouřovou hřívou... Potom sem přesedlala na větší koně jako byla Grácie, jenže se mi jednoho dne splašila, já přes ni přepadla a ona mi celou váhou šlápla na hlavu, kdybych neměla helmu, tak už tu nejsem. Motala se mi hlava, ale Dáša do mě ryla e to zvládnu a znovu mě na ni posadila. Tak jsem to překonala... I když další lekce jsem raději jezdila na Semi, byla asi tak stejně velká jako Šemík... Dojížděla jsem tam asi dva roky, potom moje trenérka dala výpověď a odjela do Albrechtic, asi 20 km vzdálené město, potom jsem dojížděla i tam, ale už si nevzpomínám na jména těch koní, jen matně si pamatuji nějáké zážitky..
Minulý rok, jsem se dotáhjla do jezdeckého klubu, nebyla jsem tam ani měsíc, kolektiv mě moc moc nebral a pooměry... Ještě než jsem tam vůbec šla, mě moje kamarádka Verča, kontaktovala z PB ranče, je to někda u Plzně, koně jsou pro ni vším tak tam odjela i když je taky původně z karviné. Radila mi ať tam enchodím, že to nemá cenu. A já bláhová zaplatila skoro dvatisíce jako zápisné.....
Tak alespoň teď o tom s ním.... O pastvinách... Rančích... O tom že hlavně začnu žít ! !

CO dál ? ? Nevyznám se v přátelství.. Nevím kdo je můj přítel a kdo není... Nedaří se mi... Nevím čím to je... Ale chci odejít a všechno nechat za sebou.. Začít znovu... Už se i těším na střední školu.. I když nevím kam půjdu... Bude to nové prostředí ... Nová místa... Nový lidé... Tak snad tady uskuteční svůj fresh target... - nový cíl.... nový směr....


A ještě něco ? No jasně.... Možná už jste četly na Jenn poslední článek... A víte co ? Jsem ráda že v tom nejsem sama... Chci začít žít ! Chci ponat to co nikdy... A co psaní ? Možná už nebudu psát tady.. Do blogu... Proč ? Kdo vám napíše pravdivý koment ? nikdo ! Jen kritička.. to je jediný koho jsem zažila říct vlastní názor... Jinak nikdo... Všichni vás chválí jaké to máte super... A vy jim to sežerete i s naviákem.. Kdyby vás opravili... Řekli vám vaše chyby... Potom by jste se zlepšovali a zlepšovali....
Neříkám že se psaní vzdávám, to nikdy, jen mi vystačí když si budu psát pro sebe.. Potom to snad někomu pošlu.. někomu kdo mi poví vlastní názor...
A lidi... Žijte....


Mám vás ráda.... Ley
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dodělanej Dráček Dodělanej Dráček | Web | 27. srpna 2008 v 14:47 | Reagovat

Zlato, ozvi se mi na ajsku, chtěla bych s tebou něco probrat, tady mi to nejde..

2 Arriel Arriel | Web | 27. srpna 2008 v 14:54 | Reagovat

Nwm prčo ale jsme na tom v něčem stejně, snažíš se žít a přesto to nejde.............Vždycky se něco stane a všechno se sesype, znám to, strašně moc, nebudu ti tu radit nebo něco vykládat, vlastně tě ani neznám, ale tenhle článek mluví hodně o tvojí povaze, kerá mi sympatizuje.............Albrechtice? Ty jsou kousililinek ode mě, tedy jestli myslíme ty stejné, asi máš na mysli Dostala, nebo ty koně u Šroma, teď si nejsem jistá...........No každopádně ti budu držet palce, aby se ti všechno co si přeješ vyplnilo, aby někdo zalepil tvé rány na srdci a ono se zcela zahojilo :) Snad se to zrovna tobě vyplní a ty budeš konečně šťastná :)

3 Nera Nera | Web | 27. srpna 2008 v 19:56 | Reagovat

Bar, přežíváme spolu víc jak rok, rok plný smíchu, pláče, štěstí, smutku, rok zážitků, rok zapadajících sluncí.... Letadel ve víše, řešení budoucnosti, když se ohlížím dozadu, mám v očích slzy....

Možná jsou ve třídě lidi, se kterými si toho prožila více, ale určitě ne věci, co jsme žily my dvě... naše sny a naděje.... věděly jsme jedna o druhé téměř vše, nechyběly hádky a usmiřování... bylo a je a bude toho tolik, že mi nad tím lítá obočí...

Víš, že tě mám strašně moc ráda, že si člověk .... který by mi v životě chyběl, i když si myslíš, že si mi ukradená.... ne, nejsi.... jsi část toho červeného srdce ve mě...

Dokázaly jsem spolu vyřešit věcí a věcí co bych s jinými třeba řešit nedokázala... strašně dlouho jsi byla má nejlepší kamarádky na život a na smrt... jenže potom jsem potkala někoho jiného, kdo byl pro mě o trochu víc, stejně jako ty si potkala Anusz, ale kamarádky a podotýkám, že hodně dobré, jsme pořád a budeme......

Mám tě moc ráda, Bar, a A´t se rozhodneš pro cokoliv budu tě podporovat... pokud to nebude naprostá hloupost, o čemž nepochybuju:-))))) ne, věřím ti a vždycky mě máš po boku....

4 Jenn Jenn | Web | 4. září 2008 v 16:18 | Reagovat

Jsme na tom holt stejně (jak jsi zmínila v článku). Už nedokážu jen sedět a čekat až mě popadne chut do psaní, protože vím, že se tak nestane..chci něco dokázat, změnit svět! Teda lépe řečeno můj svět.. :D .)) A to také udělám, každý by měl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama